EXPONÁTY
Fotokulomet RAF
Tento fotokulomet G45 se nacházel v kořenu křídla britských stíhacích letounů. Tento se nacházel v letounu Spitfire MKIX, který se k nám dostal v srpnu 1945, spolu s našimi letci, kteří se vrátili po šesti letech domů. Součástí výstavy je i originální kazeta, na kterou se nahrával pilotův sestřel.
Navigační přístroj RAF
Tato navigační pomůcka Sextant byla používána navigátory RAF, kteří v astrokopuli zaměřovali polohu pomocí hvězd či slunce. Sextant je prezentován včetně původního obalu a originální RAF příručky letecké navigace. Na černobílé fotografii je český navigátor Bohumil Krézek, toho času příslušník RCAF na palubě letounu Catalina.
Vzpomínka na 1. Republiku
Tento překrásný model Avie B-534 dostal k narozeninám v roce 1937 od svých mechaniků slavný stíhač RAF F/Lt. Jindřich Skirka z 310. stíhací perutě.
Záchranný člun RAF z WWII typ H.
Tento záchranný člun byl používaný v letounech s vícečlennou posádkou např. Vickers "Wellington". Tento člun si zřejmě zahrál ve finální scéně nesmrtelného filmu Nebeští jezdci. Součástí tohoto člunu jsou i plátěná pádla, která jsou v kavárně taktéž vystavena. Další fotografie s těmito čluny si můžete prohlédnou v naší fotogalerii.
Záchranný člun RAF z WWII typ K.
Jednomístný člun používaný stíhači RAF, majitelem tohoto člunu byl palubní střelec P/O František Zabloudil z 311. bombardovací perutě, který létal na bombardérech B-24 "Liberator". Domníváme se proto, že posádky bombardérů měli s sebou jak jednomístné čluny, tak pro celou posádku. Další fotografie s těmito čluny si můžete prohlédnou v naší fotogalerii.
Bedna na střelivo do Spitfire
Majitelem této přepravní bedny byl S/L Otmar Kučera DFC velitel 313. perutě, kterému po získání této hodnosti přibyly k bojovým takém administrativní povinnosti. Proto mu jeho šikovní mechanici vyrobili zavazadlo z bedny na 20 mm nápoje do Spitfira.
Avia B. 11. 3
Vystavovaný unikátní exponát je část potahového plátna s československým vojenským výsostným znakem, pocházející z kurýrního letounu Avia BH - 11 výrobního čísla 3, užívaného v letech 1924 - 1926 československým vojenským letectvem. První let tohoto letounu uskutečnil po vyrobení v Avii 23. 6. 1924 tovární zalétávací pilot Karel Fritsch. Po pět minut trvajícím zahřívání motoru Walter NZ 60 k němu odstartoval v 17:01, přistál bez problému 17. 10. V týž den uskutečnil se strojem ještě druhý bezproblémový zalétávací let, k němuž odstartoval v 17:20. Velmi zajímavé je, že v tento den zalétal také další vojenským letectvem objednané B - 11 výrobních čísel 2, 4, 5, 6 a 7. Další zkušební let B.11.3 uskutečnil Fritsch 24. 6. 1924. 25. 6. 1924 se uskutečnilo předávání B. 11 vojákům. Fritsch jim s B. 11. 3 nejprve předvedl krátký rychlý let. Po něm provedl kontrolní let se strojem před předáním vojenskému letectvu tehdejší štábní kapitán Alois Vicherek. Od téhož roku byl letoun ve stavu 1. Leteckého pluku, působícího na dodnes existujícím vojenském letišti Praha - Kbely, který měl např. k 17. 2. 1927 ve stavu 3 kurýrní B - 11. 31. 7. 1925 se strojem nedaleko Českých Budějovic při kurýrním letu nouzově přistál vojenský letec rotmistr Alois Vrecl, když mu ve výšce 200 metrů vysadil motor Walter NZ - 60 a při nouzovém přistání na bažinatou louku letoun převrátil „na záda“ (tzv. „Damenlandung“). Po opravě v mateřské továrně Avia odstartoval 23. 3. 1926 se strojem k zalétávacímu letu tovární pilot Václav Bican, druhým členem osádky byl zástupce vojenské přejímací komise štábní kapitán ing. Jaroslav Kejla. Po čtyřech minutách zalétávacího letu opět vysadil motor NZ - 60. Pilot, který musel přistávat „po větru“, při nouzovém přistání „sklouzl“ po křídle a stroj na plochu letiště spíše dopadl než přistál. O stavu vraku stroje po této havárii nejvýstižněji svědčí slova z protokolu o havárii : „havárie úplná“. Nelze ovšem vyloučit, že jedna z méně poškozených polovin křídla stroje včetně potahu byla později použita na jiné, „vytrvalejší“ B. 11. Jinak lze totiž obtížně vysvětlit, že na vystavované části potahového plátna je nastříkán kruhový vojenský výsostný znak, který byl v čs. vojenském letectvu zaveden přibližně v listopadu 1926, tedy řadu měsíců po zrušení B.11.3
Autor textu: Mgr. Zdeněk Procházka
Rešerše, týkající se osudů B. 11.3: ing Josef Studený
Na obrázku Avia BH-11B
Ukázka válečných drobností
V této vitríně můžete shlédnout drobnosti ať už z běžného života vojáka (cigarety, sirky, toaletní papír, čokoláda) a nebo drobné součásti z výstroje (obvazy, heliograf, bandáže a další záchranné pomůcky).
Záchranná píšťalka
Tuto kovovou píšťalku měl na svém battledressu velitel 313. perutě S/L Otmar Kučera DFC. Sloužila v případě pádu do vody za špatných vizuálních podmínek k upozornění na místo pádu. Pronikavý pískot píšťalky nahrazoval volání vyčerpaného letce.
